Faraón se v zemi povyšoval a učinil z jejích obyvatel strany rozličné, přičemž
jednu skupinu z nich utiskoval a zabíjel syny jejich a nechával jen ženy jejich
naživu. A byl jedním z těch, kdož pohoršení šířili.
A vnukli jsme Mojžíšově matce: "Koj ho, a budeš-li mít o něj strach, vhoď jej do
řeky. A neboj se a nermuť se, neboť My ti jej vrátíme a jednoho z poslů Svých z
něho učiníme."
I řekla žena Faraónova: "Toto dítě bude ochlazením oka mého i tvého. Nezabíjej
je, možná že nám ku prospěchu bude anebo si je vezmeme za syna vlastního." A oni
nic netušili.
Příštího jitra bylo srdce matky Mojžíšovy prázdné a málem by jej byla
prozradila, kdybychom nebyli posílili srdce její tak, aby byla jednou z
věřících.
A zakázali jsme mu již předtím prsa kojných cizích. I řekla Mojžíšova sestra:
"Mám vám ukázat rodinu jednu, jež by si jej pro vás na starost vzala a laskavě s
ním zacházela?"
A takto jsme jej vrátili matce jeho, aby oko její se ochladilo a aby se
nermoutila a aby poznala, že slib Boží je pravdivý - avšak většina lidí to neví.
I vešel Mojžíš jednou do města ve chvíli, kdy obyvatelé to nepozorovali, a
nalezl v něm dva muže, kteří spolu bojovali; jeden z nich patřil k jeho straně,
zatímco druhý byl z jeho nepřátel. A ten, jenž patřil k jeho straně, požádal
Mojžíše o pomoc proti nepříteli svému. I udeřil jej Mojžíš a ukončil život jeho;
pak zvolal: "Toto je dílo satanovo, jenž nepřítelem je i svůdcem zjevným!"
A nazítří se zdržoval ve městě pln strachu a ve střehu. A hle, ten, jemuž včera
přispěchal na pomoc, opět na něj volal. I řekl Mojžíš: "Tys věru zjevným
rozkolníkem!"
Když pak chtěl napadnout toho, jenž oběma byl nepřítelem, ten zvolal: "Mojžíši,
chceš mne zabít, tak jako jsi zabil včera onoho člověka? Ty zřejmě chceš být jen
násilníkem v této zemi a nechceš být vůbec jedním z těch, kdož o nápravu
usilují?"
Když dospěl k napajedlu v zemi Madjan, nalezl u něho skupinu lidí stáda
napájející a nalezl vedle nich dvě ženy, jež držely se stranou; i zeptal se
jich: "Co je s vámi?" Odpověděly: "Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle
pastýři, a otec náš je stařec věku vysokého."
A přišla k němu jedna z těch žen, kráčejíc stydlivě, a řekla: "Otec můj tě zve,
aby mzdou tě odměnil za to, žes pro nás napojil stádo." Když Mojžíš k němu
přišel a vyprávěl mu příběh svůj, řekl tento: "Neboj se, vždyť ses zachránil
před lidem nespravedlivým."
A pravil: "Přeji si, aby ses oženil s jednou z těchto dvou dcer mých s tím, že
budeš u mne sloužit za mzdu po osm let.A chceš-li dokončit deset let, záleží jen
na tobě. Nechci ti to nikterak ztížit a shledáš - bude-li Bůh chtít - že jsem z
bezúhonných."
I řekl Mojžíš: "Dohodnuto je mezi mnou a tebou. A ať se rozhodnu pro kteroukoliv
z těchto dvou lhůt, nechť na mne není činěn žádný nátlak. A Bůh je ručitelem
toho, co říkáme."
A když Mojžíš dovršil lhůtu svou a odcestoval se svou rodinou, postřehl na úbočí
hory Sinaje oheň jakýsi a pravil rodině své: "Zastavte se, postřehl jsem oheň a
možná že vám o něm přinesu zprávu anebo nějaký oharek hořící, snad se ohřejete."
hoď hůl svou!" Když Mojžíš spatřil, že hůl se svíjí jako had, otočil se zády a
již se neobrátil. "Mojžíši, přistup blíže a neboj se, neboť jsi z těch, kdož
jsou v bezpečí!
Vlož ruku svou do záňadří a ona vyjde ven bílá, bez poškození. A přitiskni k
sobě křídlo své beze strachu. Toto jsou dva důkazy od Pána tvého pro Faraóna a
velmože jeho. A jsou to věru lidé hanební."
Pravil Bůh: "Posílíme rámě tvé bratrem tvým a dáme vám oběma Své zplnomocnění a
oni na vás nedosáhnou díky Našim znamením. A budete vy oba i ti, kdož následovat
vás budou, vítězi."
A když k nim Mojžíš přišel se zřetelnými znameními Našimi, zvolali: "Tohle není
nic jiného než kouzlo vymyšlené. A neslyšeli jsme o tom nic od otců našich
dávných."
Mojžíš pravil: "Pán můj zná nejlépe toho, kdo přišel s vedením od Něho
pocházejícím, a toho, pro něhož je určeno obývání příbytku věčného. A věru
nebudou blažení ti, kdož jsou nespravedliví."
I řekl Faraón: "Velmoži, nevím o tom, že byste měli nějaké božstvo kromě mne.
Hámáne, dej pro mne vypálit z hlíny cihly a postav mi věž, možná že vystoupím až
k božstvu Mojžíšovu, neboť věru jej za lháře pokládám."
A darovali jsme Mojžíšovi Písmo poté, co předchozí pokolení jsme zahubili, jako
důkazy viditelné pro lidi i jako vedení a milosrdenství - snad se vzpamatují.
Dali jsme však vzejít mnoha pokolením, jichž životy jsme dlouhými učinili. A
také jsi nesídlil mezi obyvateli Madjanu přednášeje jim Naše znamení, My však
jsme posly k nim vyslali.
A nebyls ani na úbočí hory Sinaje, když Mojžíše jsme volali, nýbrž byls vyslán
jako milosrdenství od Pána svého, abys varoval lid, k němuž až dosud nepřišel
varovatel žádný - snad se vzpamatují -
a aby, kdyby je postihla pohroma nějaká za to, co ruce jejich předtím konaly,
neříkali: "Pane náš, proč jsi k nám neposlal nějakého posla, abychom znamení Tvá
následovat mohli a abychom byli z věřících."
Však když pravda od Nás k nim přišla, řekli: "Kdyby mu tak bylo dáno něco
podobného tomu, co bylo dáno Mojžíšovi!" Což však neodmítli to, čeho se předtím
dostalo Mojžíšovi? A řekli dále: "Tihle dva jsou jen kouzelníci vzájemně se
podporující!" a dodali: "My nevěříme ničemu z toho všeho!"
Jestliže ti neodpovědí, tedy věz, že jen vášně své následují. A kdo více bloudí
než ten, kdo za vášní svou jde místo za vedením od Boha? Neboť Bůh věru nepovede
lid nespravedlivý.
a když je jim přednášeno, hovoří: "Uvěřili jsme v ně, neboť je to pravda od Pána
našeho pocházející. A věru jsme byli již předtím odevzdáni do vůle Páně."
Říkají: "Jestliže spolu s tebou budeme následovat správné vedení, ze země své
budeme vytrženi." Cožpak jsme je pevně neusadili v okrsku posvátném a bezpečném,
do něhož dováženy jsou plodiny všech druhů jako obživa od Nás pocházející? Ale
většina z nich to neví.
Kolik jsme již zahubili měst, jež svým životem se honosila! Hle, toto jsou
příbytky jejich, které po nich obýval jen počet nepatrný z lidí a My dědici toho
jsme se stali.
Pán tvůj nezničil tato města dříve, než poslal do stolice jejich posla nějakého,
jenž by jim znamení Naše přednesl, a nezahubili jsme města žádná, leda když
obyvatelé jejich nespravedliví byli.
Je ten, jemuž jsme přislíbili slib překrásný, s nímž vskutku se setká, roven
tomu, komu jsme darovali krátké užívání života pozemského a jenž mezi
předvedenými bude v den zmrtvýchvstání?
A odpoví pak ti, nad nimiž se slovo uskutečnilo: "Pane náš, toto jsou ti, které
jsme do bludu uvedli. A uvrhli jsme je do bludu, stejně jako jsme my byli
svedeni. My se jich před Tebou zříkáme a oni nás vůbec neuctívali."
A bude jim řečeno: "Nyní se modlete ke společníkům svým!" A budou je vzývat, ale
nebudou vyslyšeni, a až spatří trest, litovat budou, že po správné cestě se
neubírali.
Rci: "Co si myslíte? Kdyby Bůh učinil nad vámi noc nepřetržitou až do dne
zmrtvýchvstání, které božstvo kromě Boha by vám mohlo dát světlo denní? Což
vůbec neslyšíte?"
Rci: "Co si myslíte? Kdyby Bůh učinil nad vámi den nepřetržitým až do dne
zmrtvýchvstání, které božstvo kromě Boha by vám mohlo dát noc, abyste v ní mohli
odpočívat? Cožpak vůbec nevidíte?
A On v milosrdenství Svém učinil pro vás noc i den, abyste si během noci
odpočali a abyste během dne usilovali o část z dobrodiní Jeho - snad budete
vděční!"
A vyvedeme z národa každého svědka a řekneme: "Předveďte důkaz svůj!" A pak
poznají, že pravda jen Bohu náleží, a to, co si lživě vymyslili, je opustí.
Qárún byl jedním z lidu Mojžíšova, avšak vzpurně jednal s nimi, neboť jsme mu
tolik pokladů dali, že klíče jeho těžké byly i pro houf lidí plných síly. A hle,
pravil mu lid jeho: "Nejásej příliš, neboť Bůh nemá rád ty, kdož příliš jásají!
Spíše usiluj pomocí toho, co ti Bůh daroval, o dosažení příbytku posledního!
Nezapomínej na úděl svůj v životě pozemském a čiň dobré tak, jak Bůh učinil
dobré tobě! A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Bůh nemá rád ty, kdož
pohoršení šíří!"
Odpověděl: "Všeho toho se mi dostalo jen díky vědění mému vlastnímu!" Což
nevěděl, že Bůh zahubil již před ním celá pokolení, jež mocnější byla než on
silou a mohutnější bohatstvím? Ale hříšníci nebudou dotazováni na viny své!
A vyšel k lidu svému s ozdobami svými; ti, kdož toužili po radovánkách života
pozemského, zvolali: "Kéž bychom měli něco podobného tomu, čeho dostalo se
Qárúnovi, neb on věru vlastníkem je blahobytu nesmírného!"
Naopak ti, jimž bylo dáno vědění, řekli: "Běda vám, odměna Boží je lepší pro
toho, kdo uvěřil a zbožné skutky konal, však setkají se s ní toliko trpěliví."
A nazítří zrána ti, kdož včera ještě toužili na jeho místě být, zvolali: "Zdá
se, že Bůh věru hojně uštědřuje obživu i odměřuje ji tomu ze služebníků Svých,
komu chce. Kdyby nám byl Bůh neposkytl milost Svou, věru by nás byl dal pohltit
zemí. Zdá se, že nevěřící vskutku nebudou blažení!"
Kdo přijde s dobrými skutky, tomu dostane se ještě lepšího než ony, ale kdo
přijde se špatnými . . . tedy budou odměněni ti, kdož zlé skutky páchali, jedině
podle toho, co dělali.
Ten, kdo ti uložil Korán, navrátí tě do místa schůzky poslední. Rci: "Pán můj
nejlépe zná toho, kdo přinesl správné vedení, i toho, kdo v zjevném je
bloudění."
Nevzývej spolu s Bohem žádné božstvo jiné, vždyť není božstva kromě Něho! A
zahyne všechno kromě tváře Jeho - a Jemu náleží rozhodnutí a k Němu budete
navráceni.