Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity
nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá
znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.
A až dostaví se splnění slibu prvního, vyšleme proti vám služebníky Své strašnou
mocí vládnoucí a ti mezi příbytky vaše proniknou; slib ten se věru uskuteční.
Konáte-li dobro, sami pro sebe tak činíte, a konáte-li špatné, proti sobě tak
činíte. A až se vyplní slib druhý, pošleme na vás služebníky, aby vás
poznamenali na tvářích a aby pronikli do chrámu, stejně jako tam vnikli poprvé,
a aby zničili vše, čeho se zmocní, úplným zničením.
Učinili jsme noc a den dvěma znameními; znamení noci jsme zastřeli, však znamení
dne jsme viditelným učinili, abyste mohli získávat v něm z dobrodiní Pána svého
a abyste poznali počet roků i času počítání. A každou věc jsme učinili nejvýš
srozumitelnou.
Kdo po cestě správné se ubírá, sám pro sebe tak činí, však kdo bloudí, ten jen
proti sobě tak činí. A žádná duše nákladem obtěžkaná neponese břímě jiného a
nepotrestali jsme nikoho dříve, než byl námi vyslán posel.
A když si přejeme zahubit město nějaké, poručíme boháčům jeho, aby v něm
nepravosti páchali a pak uskuteční se slovo Naše nad ním vyřčené a zahubíme je
zničením dokonalým.
Těm, kdož po věcech rychle pomíjivých touží, pospíšíme dát v něm to, co chceme,
a tomu, komu chceme; však potom pro ně peklo připravíme, aby v něm hořeli v
ponížení a v zavržení.
Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré
prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim "Fuj!"
a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým!
A nezabíjejte osoby, jež Bůh zakázal zabíjet, leda podle práva. A byl-li někdo
zabit nespravedlivě, dali jsme jeho nejbližšímu pravomoc jej pomstít, nechť však
při zabití nepřehání, vždyť zajisté mu bude pomoženo.
A nepřibližujte se k majetku sirotka, leda způsobem co nejlepším, pokud
nedosáhne dospělosti. Dodržujte věrně závazky své, neboť žádáno bude zúčtování o
závazku!
A pěje slávu Jeho sedm nebes a země i vše, co na nich je. A není věci, jež by
chválu Jeho neslavila, avšak vy nevěřící slavení jejich nechápete. On věru mírný
je i odpouštějící.
a na srdce jejich clony klademe, takže jej nechápou, a hluchotu do jejich uší: A
když se v Koránu zmiňuješ o Pána svého jedinosti, zády se obracejí s nechutí.
My dobře víme, jakým způsobem naslouchají, když k tobě uši natahují a když tajně
rozmlouvají a když nespravedliví říkají: "Vy následujete jen člověka
očarovaného!"
či jakýmkoliv stvořením, jehož vzkříšení se zdá nemožné hrudím vašim!" A řeknou:
"A kdo nás k životu navrátí?" Odpověz: "Ten, jenž stvořil vás poprvé." A budou
nad tebou hlavami potřásat a zeptají se: "A kdy to bude?" Odpověz jim: "Možná že
je to už blízko!
Ti, které vzývají, sami prostředek hledají, jak co nejvíce se přiblížit k Pánu
svému, v milost Jeho doufajíce a trestu Jeho se obávajíce, neboť Pána tvého
trest je věru obav hodný.
A nebylo města bezbožného, jež bychom nebyli zahubili či trestem strašným
nepotrestali přede dnem zmrtvýchvstání; a takto je to napsáno v Knize původní.
A zabránilo nám v tom, abychom znamení seslali, leda to, že národy dávné za lež
je prohlašovaly. A Thamúdovcům jsme velbloudici jako ukázku znamení dali, však
bezbožně s ní nakládali. A My znamení Svá jen pro postrašení sesíláme.
A hle, pravili jsme ti: "Pán tvůj objímá lidi (ve vševědoucnosti své)!" A
učinili jsme vidění, jež jsme ti ukázali, jen pokušením pro lidi a taktéž i
strom prokletý v Koránu. My strach jim naháníme, však to jen jejich vzpurnost
velkou posiluje.
A hle, pravili jsme k andělům: "Padněte na zem před Adamem!" I padli všichni
kromě Iblíse, jenž řekl: "Mám padnout na zem před tím, jehož jsi z hlíny
stvořil?
Sváděj tedy hlasem svým ty z nich, které můžeš, a zaútoč na ně jízdou svou i
pěchotou, staň se společníkem majetku jejich i dětí a sliby jim čiň, vždyť sliby
satanovy jsou jen šalbou pouhou.
A když postihne vás pohroma na moři, vzdálí se od vás ti, které vedle Něho
vzýváte, když však zachrání vás na pevnině, tu odvrátíte se - vždyť člověk je
věru nevděčný.
Anebo jste si tak jisti, že vás neuvrhne do tohoto nebezpečí podruhé a že na vás
nepošle vítr bouřlivý a nezahubí vás za to, že jste byli nevděční? Potom už
nenajdete proti Nám pomocníka žádného.
Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je
nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme
stvořili, přednost jsme jim dali významnou.
Přijde den, kdy zavoláme lidi všechny i s jejich záznamy; a komu bude dána kniha
jeho do pravice - ti čísti budou z knihy své a nebudou ani o nitku ošizeni.